Představte si dron, který prolétá nad vládní budovou, továrnou nebo letištěm. Než způsobí problém, musí být detekován a bezpečně zneškodněn – a to bez rizika pro lidi a okolí. Právě tohle je mise českého startupu AIRSEC, který se specializuje na ochranu vzdušného prostoru pomocí inteligentních technologií.
Zatímco na zemi nás chrání kamery, ploty a bezpečnostní systémy, a vysoko ve vzduchu dohlíží protivzdušná obrana armády, existuje mezi tím takzvaný „nechráněný perimetr“. Právě v této zóně se stále častěji pohybují drony, které mohou způsobit zranění osob, materiální škody, úniky citlivých informací nebo vyvolat paniku.
„V AIRSEC pracujeme na tom, abychom tento perimetr dostali pod kontrolu a v případě potřeby dokázali okamžitě a bezpečně reagovat,“ vysvětluje Marek Šoltys, jednatel společnosti, která zabezpečuje vládní budovy, veřejné akce a kritickou infrastrukturu. Více o podobných technologických inovacích se můžete dozvědět na 1AI.cz.
Přesná detekce šetří čas i peníze
Klíčem k úspěšné ochraně je reagovat přiměřeně hrozbě – a k tomu je potřeba přesných dat. Nedávné incidenty v Dánsku, Norsku a Německu ukázaly, jak drony dokážou ochromit letiště na hodiny a zmobilizovat armádu bezpečnostních složek. „S přesnou detekcí by bylo možné situaci vyřešit výrazně rychleji a s nižšími náklady,“ upozorňuje Šoltys.
Technologie AIRSEC kombinuje několik detekčních metod. Jeden systém analyzuje rádiovou komunikaci mezi dronem a ovladačem, dokáže ji odlišit od běžné mobilní komunikace a určit pozici dronu i pilota. Další systémy využívají optickou a radarovou detekci, která funguje i na drony řízené po optickém vlákně.
Systém detekuje drony na vzdálenost několika kilometrů a rozlišuje běžný provoz od rizikových letů blížících se k vládním budovám, továrnám nebo letištím. Rychlost reakce je přitom zásadní – na velkém letišti stojí minuta prostoje desítky tisíc eur. „Investice do těchto systémů se obvykle vrátí během jedné až dvou hodin ušetřených ztrát,“ dodává Šoltys.
Tiché metody místo střelby
V Evropě nelze po dronech prostě střílet kvůli vysokému riziku vedlejších škod. „Ačkoli sestřelování dronů může působit populárně, v praxi je to krajně nebezpečné,“ varuje Šoltys. Proto AIRSEC využívá takzvané „tiché metody“.
Mezi ně patří lokalizace pilota, selektivní rušení řídicí frekvence dronu (jamming) nebo kybernetické protiútoky, které převezmou nad dronem kontrolu a donutí jej přistát na konkrétním místě.
„Za 10 let působení jsme viděli mnoho způsobů. Nejčastěji využíváme okamžitou detekci pilota ve spolupráci s bezpečnostními složkami. Tak to fungovalo například na filmovém festivalu v Karlových Varech, dnech NATO nebo RedBull AirRace,“ komentuje Filip Švaříček, produktový ředitel AIRSEC. Pokud vás zajímají další způsoby, jak moderní technologie mění bezpečnost, navštivte 1AI.cz.
Selektivní rušení a kybernetické útoky jsou sice účinnější, ale mají legislativní omezení a nelze je použít v každé situaci. Přesto jde o výrazný pokrok v ochraně kritické infrastruktury před rostoucí hrozbou neoprávněných přeletů dronů.
