Rozsáhlá výzkumná studie z Polska přináší dosud nejkomplexnější pohled na to, jak umělá inteligence přetváří pracovní trh v České republice, na Slovensku a v Polsku. Závěry jsou jednoznačné: do roku 2028 může AI nahradit až 15 % kancelářských pozic v regionu střední a východní Evropy. Zároveň ale vznikají zcela nové profesní role, které dříve neexistovaly. Jak se na tuto transformaci připravit a co to znamená pro české zaměstnance?
Studie, která otřásla regionem
Polský výzkumný tým složený z ekonomů, datových analytiků a odborníků na trh práce strávil více než rok sběrem a analýzou dat z firem v Česku, na Slovensku a v Polsku. Výsledkem je studie čítající přes 200 stran, která mapuje konkrétní dopady nasazení AI nástrojů na zaměstnanost v regionu CEE. Výzkumníci pracovali s daty od více než 1 200 firem různých velikostí – od malých startupů po nadnárodní korporace s pobočkami ve všech třech zemích. Pokud vás zajímá, jaké AI nástroje firmy v regionu nejčastěji využívají, podívejte se na přehled dostupný na 1AI.cz, kde najdete aktuální kategorizaci nejpoužívanějších řešení.
Jedním z klíčových zjištění je, že tempo adopce umělé inteligence v kancelářském prostředí střední Evropy výrazně zrychlilo v posledních osmnácti měsících. Zatímco v roce 2024 využívalo AI nástroje denně přibližně 12 % administrativních pracovníků, na začátku roku 2026 je to již téměř 38 %. Tento exponenciální růst má přímé důsledky pro strukturu zaměstnanosti.
15 % kancelářských pozic v ohrožení
Nejcitovanějším závěrem studie je predikce, že do roku 2028 může umělá inteligence plně nahradit přibližně 15 % kancelářských pozic v regionu. To v absolutních číslech představuje stovky tisíc pracovních míst jen v České republice. Mezi nejohroženější pozice patří:
- Administrativní asistenti a asistentky – rutinní zpracování dokumentů, plánování schůzek a správa korespondence jsou úlohy, které AI zvládá stále spolehlivěji.
- Účetní na juniorních pozicích – automatizace zpracování faktur, párování plateb a základní účetní operace dramaticky snižují potřebu lidské práce.
- Operátoři zákaznické podpory první linie – pokročilí chatboti a voiceboti řeší stále větší procento zákaznických dotazů bez nutnosti lidského zásahu.
- Datoví operátoři a pracovníci zadávání dat – automatické rozpoznávání a extrakce dat z dokumentů činí tyto pozice nadbytečnými.
- Překladatelé rutinních textů – kvalita strojového překladu dosáhla úrovně, kdy pro běžnou firemní komunikaci není potřeba lidský překladatel.
Studie však zdůrazňuje, že nejde o okamžitý proces. Nahrazování probíhá postupně a firmy často volí hybridní model, kdy AI asistuje lidským pracovníkům, kteří se přesouvají na komplexnější úkoly. Problém nastává ve chvíli, kdy firma zjistí, že jeden zaměstnanec s AI nástrojem zvládne práci, kterou dříve dělali tři lidé.
Nové role: AI etika a datová věda na vzestupu
Studie naštěstí nepřináší jen pesimistické zprávy. Druhým klíčovým zjištěním je masivní růst poptávky po zcela nových profesních rolích, které před několika lety prakticky neexistovaly. Výzkumníci identifikovali několik oblastí s nejvyšším růstovým potenciálem:
Specialisté na AI etiku jsou jednou z nejrychleji rostoucích profesí v regionu. Firmy, které nasazují AI do rozhodovacích procesů – ať už jde o nábor zaměstnanců, schvalování úvěrů nebo zdravotnickou diagnostiku – potřebují odborníky, kteří zajistí, že algoritmy nebudou diskriminační a budou v souladu s evropskou regulací. Počet takových pozic v CEE regionu vzrostl za poslední rok o 340 %.
Datoví vědci a inženýři strojového učení zůstávají nejžádanějšími odborníky na trhu. Průměrná mzda v Česku pro senior datového vědce přesáhla v roce 2026 hranici 130 000 Kč měsíčně a poptávka stále převyšuje nabídku. Studie odhaduje, že do roku 2028 bude v regionu chybět přibližně 45 000 kvalifikovaných datových specialistů.
Prompt inženýři a AI trenéři představují další kategorii nově vznikajících rolí. Firmy zjišťují, že efektivní práce s velkými jazykovými modely vyžaduje specializované znalosti, a proto vytvářejí dedikované pozice pro optimalizaci interakce s AI systémy.
Specialisté na AI bezpečnost jsou nezbytní v kontextu rostoucích kybernetických hrozeb spojených s využíváním umělé inteligence. Tato oblast zaznamenává meziroční růst poptávky o více než 200 %.
Rekvalifikace jako klíč k přežití
Třetím pilířem studie jsou konkrétní doporučení pro rekvalifikaci pracovníků, kteří jsou ohroženi automatizací. Výzkumníci navrhují třístupňový model přístupu:
Prvním stupněm je základní AI gramotnost, kterou by měl získat každý zaměstnanec bez ohledu na obor. Jde o schopnost efektivně využívat AI nástroje v každodenní práci – od generativní AI přes analytické platformy až po automatizační řešení. Studie doporučuje, aby zaměstnavatelé investovali do interních vzdělávacích programů v rozsahu minimálně 40 hodin ročně na zaměstnance.
Druhým stupněm je specializovaná rekvalifikace zaměřená na konkrétní nové role. Autoři studie navrhují vytvoření regionálních rekvalifikačních center financovaných kombinací státních a evropských fondů. Česká republika by podle nich měla vytvořit síť alespoň deseti takových center do konce roku 2027.
Třetím stupněm je systémová podpora podnikání v oblasti AI služeb. Mnoho zkušených odborníků z ohrožených profesí může své doménové znalosti zúročit jako konzultanti, kteří pomáhají firmám s implementací AI řešení v konkrétních odvětvích.
Co to znamená pro Česko
Česká republika je podle studie v porovnání s Polskem a Slovenskem v mírně lepší pozici, a to díky vyšší míře digitalizace firemních procesů a silnějšímu IT sektoru. Nicméně i u nás platí, že transformace přichází rychleji, než většina firem a zaměstnanců očekávala.
Klíčovým faktorem bude přístup české vlády k regulaci a podpoře rekvalifikací. Studie explicitně doporučuje, aby státy regionu CEE nespoléhaly pouze na tržní mechanismy, ale aktivně investovaly do přípravy pracovní síly na novou realitu. Podle propočtů autorů by Česká republika měla do roku 2028 investovat přibližně 8 miliard korun do rekvalifikačních programů spojených s umělou inteligencí.
Za zmínku stojí také doporučení studie ohledně vzdělávacího systému. Autoři navrhují zavedení povinné výuky základů práce s AI již na středních školách a rozšíření studijních programů zaměřených na datovou vědu a AI etiku na vysokých školách v celém regionu.
Jak se připravit už dnes
Bez ohledu na to, zda jste zaměstnanec, zaměstnavatel nebo student, studie jasně ukazuje, že investice do AI kompetencí není volitelná – je nezbytná. Začít můžete seznámením se s aktuálně dostupnými AI nástroji a jejich praktickým využitím ve svém oboru. Komplexní přehled nástrojů a vzdělávacích materiálů najdete například na portálu 1AI.cz, který pravidelně aktualizuje databázi AI řešení relevantních pro český trh.
Polská studie je důležitým impulzem pro celý region. Ukazuje, že umělá inteligence není vzdálená budoucnost, ale přítomnost, která aktivně přepisuje pravidla hry na pracovním trhu. Ti, kteří se adaptují včas, z transformace vyjdou posíleni. Ti, kteří ji ignorují, riskují, že se ocitnou na vedlejší koleji. Otázka nezní, zda AI změní váš obor, ale kdy – a zda budete připraveni.
