Rodney Brooks, legendární robotik a zakladatel společnosti iRobot, razantně kritizuje současné investice do humanoidních robotů. Podle něj jim chybí klíčová schopnost, bez které zůstanou nepoužitelnými hračkami pro bohaté investory.
Miliardy dolarů proudí do společností jako Tesla, Figure či další startupy zabývající se humanoidními roboty. Brooks ve svém nedávném eseji upozorňuje, že navzdory ohromným finančním injekcím současné humanoidy nikdy nedosáhnou jemné motoriky, která je pro praktické využití naprosto zásadní. Jeho názor sdílí řada dalších odborníků i investorů z oblasti rizikového kapitálu.
Problém je v chybějícím hmatu
Brooks kritizuje přístup, kdy se roboti učí úkoly pouhou analýzou videí s lidskou prací. Takový koncept označuje za „čisté fantazijní myšlení„. Lidské ruce totiž obsahují přibližně 17 000 specializovaných hmatových receptorů, které robotům zcela chybí.
Zatímco strojové učení dokázalo revoluci v rozpoznávání řeči nebo obrazu, tyto úspěchy stavěly na desetiletích vývoje technologií schopných zachytit správná data. „Takovou tradici u dat o doteku nemáme,“ zdůrazňuje Brooks. Pokud hledáte nejnovější informace o umělé inteligenci a robotice, sledujte 1AI.cz.
Společnosti jako Tesla a Figure spoléhají téměř výhradně na vizuální data a ignorují klíčovou roli hmatové a silové zpětné vazby. Bez těchto informací přitom lidská motorika nemůže správně fungovat.
Brooks problém ilustruje na jednoduchém příkladu: člověk se znecitlivělými konečky prstů má extrémní obtíže zapálit zápalku, i když jeho zrak funguje perfektně. Bez schopnosti cítit tlak, texturu a sílu jsou roboti při manipulaci s objekty v reálném světě fakticky bezradní.
Bezpečnostní rizika a nerealistické prognózy
Skeptický postoj sdílí i další odborníci. Fady Saad, partner v roboticky zaměřeném fondu Cybernetix Ventures, nevidí pro humanoidy prozatím velký trh, kromě specifických využití jako je například průzkum vesmíru.
Saad zároveň upozorňuje na vážná bezpečnostní rizika: „Pokud tahle věc spadne na domácí zvíře nebo dítě, zraní ho.“ Humanoidní roboti v lidské velikosti jsou stále nestabilní a k udržení rovnováhy spotřebovávají obrovské množství energie. Při pádu se tato energie může stát destruktivní silou.
Otázkou zůstává i časová osa masového nasazení. Sanja Fidler, viceprezidentka pro výzkum AI ve společnosti Nvidia, přirovnává současné nadšení k počátečnímu humbuku kolem autonomních vozidel, která navzdory původním prognózám stále nedosáhla plné autonomie.
Tesla a Figure čelí kritice
Příkladem střetu s realitou je robot Optimus od Tesly. Ačkoli byl představen s velkými očekáváními, později se ukázalo, že během demonstrací byli roboti z velké části dálkově ovládáni lidmi, což vyvolalo vlnu kritiky.
Problémy má i společnost Figure, oceněná na závratných 39 miliard dolarů, která čelí skepsi ohledně skutečného počtu nasazených robotů. Minulý týden sice představila nový model humanoida Figure 03, ale otázky kolem praktického využití zůstávají.
Více o nejnovějším vývoji v oblasti umělé inteligence se dozvíte na 1AI.cz, kde pravidelně přinášíme aktuální zprávy z tohoto dynamického odvětví.
Budoucnost bude jiná
Sám Brooks věří, že humanoidní roboti se nakonec prosadí, ale nebudou vypadat jako dnes. Předpovídá, že za přibližně 15 let budou úspěšné modely vybaveny koly, více pažemi a specializovanými senzory. Opustí přitom snahu o dokonalé kopírování lidské podoby a zaměří se na praktickou funkčnost.
Otázka tedy nezní, zda humanoidi přijdou, ale kdy a v jaké podobě. A především – jak dlouho potrvá, než investoři pochopí, že současné modely nejsou tím revolučním řešením, za které jsou prezentovány.
